Historie malého fotbalu

Vznikala na různých kontinentech v různých časových horizontech. První zmínka o této odnoži velkého fotbalu se datuje do poloviny 50. let v Brazílii. Na starém kontinentu se v západní Evropě začíná malá kopaná hrát v polovině 60. let.

Koncem 60. let se organizovanost „pláckových“ fotbalistů objevuje i u nás. Existuje nespočet tzv. “tramspkých lig”, kdy se trampové a junáci sjíždí na jednotlivé turnaje v malém fotbale. Vyvrcholením této éry je založení Hanspaulské ligy v Praze v roce 1971. Následuje Příbram a další města dnešního Středočeského kraje (Kladno, Slaný). Postupně vznikají i další městské ligy a jejich vítězové se od roku 1980 scházejí na tzv. Poháru mistrů městských lig - PMML – jednorázovém turnaji o nejlepší celek tehdejšího ČSSR.

Malá kopaná se následně brzy stává sportem, organizovaným pod hlavičkou Svazu socialistické mládeže - SSM. Byla to pohodlná forma vykazování tolik potřebné aktivity, který se pokusil malou kopanou organizačně sjednotit.

Po revoluci v roce 1989 se z malé kopané vyvýjí její halová “odnož”, která později u nás dostává mezinárodní název - “futsal”. Tehdejší novodobou myšlenkou totiž bylo hrávat malou kopanou (5+1) na venkovních hřištích v ročním období podzim a jaro a v letní přestávce soutěží malé kopané (červenec a srpen) pořádat turnaje v malé kopané. V zimě se potom odebrat do teplejšího prostředí - hal. Ty však skýtaly menší rozměry hřiště a tak se “koketuje” s myšlenkou snížení počtu hráčů na 4+1 a spolu s tím i se změnou míče, který by neměl v hale takový odskok jako míč pro venkovní malou kopanou. Řada městských svazů tak začíná přes zimu organizovat halovou malou kopanou, která je dnes známa pod názvem “futsal”. Do dnes řada svazů dodržuje tento koncept z kraje 90. let minulého století, kdy existuje jeden oblastní svaz, který zastřešuje malou kopanou a futsal v daném městě (Praha, Příbram aj.). Paradoxem však u těchto svazů, které sdružují malou kopanou a futsal v daném městě je, že oba sporty zastřešuje jiná národní a jiná nadnárodní asociace, respektive federace - viz níže.

Po pádu komunistického režimu v roce 1989 společně s novými společensko - ekonomickými podmínkami došlo k velkým změnám i v celém českém malém fotbalu, a to nejen funkcionářským. Futsal se od malé kopané odtrhl ve větší míře a s postupem času se zaměřoval na založení celorepublikové soutěže. Malá kopaná pokračovala v Poháru mistrů městských lig, tedy jednorávzovém turnaji, který se konal jednou ročně a z nějž vyšel tehdy československý později český mistr republiky.

Futsal měl po revoluci tu výhodu (narozdíl od malé kopané), že šel v souladu s Českomoravským fotbalovým svazem, který byl již dlouhodobě členem ČSTV. Malá kopaná se o tento vstup pokusila posledně v roce 2008 - neúspěšně. Důvodem je obrovská členská základna Českomoravského svazu malé kopané, která by dala za vznik úbytku financí ostatním sportovním svazům, které jsou členy ČSTV, a to z důvodu nového člena ČSTV - Českomoravského svazu malé kopané, který by se se svou téměř 80-ti tisícovou členskou základnou stal v ČSTV druhým největším sportovním svazem na území ČR (po velké kopané). Dnes je však ČSTV v době úpadku a boj o to stát se členem “rodiny” ČSTV značně ochladl.

Oba sporty, jak malá kopaná, tak i futsal organizují Mistrovství Evropy i Mistrovství světa, stejně tak i klubovou evropskou Ligu mistrů - viz tabulka.

 Rozdíly mezi malou kopanou a futsalem